Spánek je reverzibilní směs fyziologických a behaviorálních změn charakterizovaná odpojením percepce od prostředí a vymizením odpovědi na značný rozsah smyslových podnětů.

Květy na záhonu

Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo možným poškozením tkání, případně popisovaná pojmy pro takové poškození.

Bolest je vždy subjektivní. Bolest je dvousložkový jev: má fyziologický a kognitivní-emoční aspekt. Aspekty zpracovávají odlišné neuronální sítě, která mají společné uzly.
Kognitivní-afektivní stránka bolesti se dá modulovat odvedením pozornosti, které může využít i virtuální realitu nebo placebem. Významný je empatický aspekt bolesti.

Vědomí, pozornost, opomíjení

Probouzecí reakce je výsledkem činnosti retikulárního ascendentního systému horního pontu a mesencefala. Oboustranné poškození je příčinou kómatu. S mechanismem orientované pozornosti souvisí probouzecí reakce ve ventrolaterálním talamu.
Vegetativní stav je definován jako nepřítomnost jakékoli adaptivní odpovědi na zevní prostředí, nepřítomnost jakéhokoli důkazu fungujícího sebeuvědomování, které by přijímalo nebo vydávalo informace u nemocného, jenž má dlouhé stavy bdělosti.

Persistující vegetativní stav se odlišuje od permanentního vegetativního stavu:
Persistující VS se definuje 4 týdny po úrazovém nebo neúrazovém poškození mozku, VS pacientů s metabolickým, nebo degenerativním poškozením mozku případně při vývojových malformacích Do té doby jen „vegetativní stav“ Zotavení z PVS jenž je následkem úrazu, je po 12 měsících nepravděpodobné.
Permanentní VS je definován nepřítomností udržitelných, reprodukovatelných, nebo volních odpovědí na normální nebo poškozující zrakové, sluchové, taktilní podněty, chápání a vyjadřování jazyka, spontánní motorické aktivity, která má smysl, včetně hlasu.

Případ Američanky T. Schiavové ukázal, jak se permanentní vegetativní stav může stát politickou záležitostí.

Příčinami vegetativního stavu bývají rozsáhlá poškození mozkové kůry, vláken propojujících kůru s dalšími částmi mozku, zejména s talamem, diencefala a horního kmene.
Životně významná je diferenciální diagnostika vegetativního stavu: je nutné přesně odlišovat kóma, akinetický mutismus, locked-in syndrome, hlubokou demenci.

Spánek je reverzibilní směs fyziologických a behaviorálních změn charakterizovaná odpojením percepce od prostředí a vymizením odpovědi na značný rozsah smyslových podnětů.

Talovín zimní přináší první známky jara

Spánek je v mozku vždy lokální jev, charakterizovatelný elektrofyziologicky a funkčními zobrazovacími metodami. Evolučně se spánek považuje za adaptaci na kolísání teploty a světelného toku v prostředí.
Spánek probíhá ve fázích, které mají fyziologický význam pro homeostázu, výstavbu a přestavbu neuronálních sítí, paměťové procesy a energetickou úsporu. Aktivita mozku se v jednotlivých fázích odlišuje.

Charakteristickou, poměrně častou celoživotní poruchou je narkolepsie.
Orientovaná pozornost má senzorické a motorické rameno. První je retikulo-limbicko-talamo-kortikální systém, druhé je talamo-striato-kortikální systém.

Za test systému orientované pozornosti lze považovat Stroopův a Wisconsinský test.
Poškození úzkých profilů sítí vyvolává senzorické nebo motorické opomíjení čili neglect.

Visuospaciální opomíjení se projevuje poruchou pozornosti pro poloprostor, v plně vyvinutém případě ve všech smyslových modalitách.
Kromě toho se za součást syndromu opomíjení považují alestézie, anosognózie, anosodiaforie, extinkce a pocit nenáležitosti.

Zajímavým jevem je zkušenost pobytu mimo vlastní tělo (out of body experience),
která může být součástí jevů doprovázejících klinickou smrt. Lze ji vyvolat stimulací kůry na pravostranném pomezí spánkové, temenní a týlní kůry.

ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou, je častý syndrom, jenž má genetické zázemí a vyvolávající příčiny ze zevního prostředí, například tzv. psychosociální nepřízeň.
Syndrom má neuroanatomický korelát, považuje se za dysfunkci kortiko-striato-palidového obvodu.

Syndrom ADHD je významný s ohledem na prognózu a prolínání s poruchou chování, úzkostnými poruchami a depresí v dětství a dospívání.
ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP), Porucha pozornosti s Hyperaktivitou patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii, aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy.

Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu.

Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru, přídatných látek (zejména brilantních barviv, jako např. tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104) – od 20. července 2010 mají v Česku výrobci povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“), nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči.

Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí používajících léky na epilepsii v důsledku jejich vedlejších účinků, které jsou však napravitelné. ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tímto jsou pak ovlivněny prakticky všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch.

Invalidní důchod a výdělek. Odpovědnost za posouzení stavu, má výhradně pověřený revizní lékař, který si též vyžádá stanoviska všech ošetřujících lékařů.

Život na elektrickém vozítku

Invalidní důchod

Život na mechanickém vozíčku

má za úkol zabezpečit občana v případě dlouhodobé nemoci, následků úrazu a podobně.
Proto jsou také odlišeny ty stupně, které vyjadřují o kolik z pracovní schopnosti člověk přišel.
Pokud byl přiznán inv. důchod třetího stupně, má se za to, že člověk nemůže normálně pracovat, protože postižením ztratil 70 procent pracovní schopnosti.
Pokud se však ukáže že daný člověk může pracovat na plný úvazek, je jasné, že je něco špatně. Buď pochybil a to podstatně revizní lékař, nebo daný člověk získal inv. důchod podvodem. Je snad zcela jasné, že člověk, který dostal důchod z důvodu velmi vážného zdravotního postižení, nemůže pracovat naplno.
Pokud pracovat naplno může, je jasné, že si může prostředky k obživě obstarat prací a neparazitovat na sociální soustavě. V tom případě by nárok neměl mít vůbec.
Revizní lékař a sociálka, která takovou zkutečnost zjistí, zcela logicky přistoupí k přehodnocení nároku.
To že inv. důchodce, může pracovat bez omezení, se "svezlo" zřejmě se starobními důchodci, kde důchod není stanoven na základě postižení, ale věku. Takový důchodce má důchod na základě věku, a je li zdráv, může pracovat naplno.
V případě inv. důchodu se automaticky předpokládá, že důchodce bude pracovat v rámci zdravotního stavu.
Tak jak je nyní situace postavena znamená, že pokud in. důchodce pracuje na plný úvazek, není to nic proti zákonu.

Ale může to být impuls pro sociální zabezpečení aby situaci přezkoumalo. Revizní lékař, v rámci své zodpovědnosti, nemůže takto pracujícího člověka postavit na stejnou úroveň, jako například člověka bez obou nohou, na invalidním vozíku, navíc s těžkým poškozením zraku.

Stupně invalidního důchodu
jsou stanoveny právě s ohledem na tyto skutečnosti. Odpovědnost za posouzení stavu, má výhradně pověřený revizní lékař, který si též vyžádá stanoviska všech ošetřujících lékařů.
Invalidní důchod třetího stupně, v hodnocení zdravotního stavu, obsahuje mimo jiné větu ""není schopen výdělečné
činnosti ani za zcela mimořádných podmínek"".
V praxi to znamená, že pokud postižený nemůže vykonávat z hlediska zdravotního stavu původní profesi, ale je schopen
pracovat při zabezpečení mimořádných podmínek práci jinou (například mu bude zajištěna práce v tzv. chráněné dílně),
tak se hodnotí, že je částečně práce schopen. V tom případě má nárok na inv. důchod druhého stupně (dříve částečný).
Takovýto důchod v podstatě kompenzuje rozdíl spočívající v jiném zaměstnání oproti původnímu.
Při posuzování pro první stupeň se postupuje obdobně.
Při posuzování pracovní schopnosti z hlediska inv. důchodu se tedy přihlíží k dosavadnímu zaměstnání a jeho fyzické náročnosti, k dosaženému vzdělání, a schopnostem společenského uplatnění před a po postižení.
Za tímto účelem žadatel vyplňuje dotazník s těmito údaji.

Jak jsem tedy psal výše, má li poživatel důchodu v posudku revizního lékaře napsáno, že jeho "pracovní schopnost poklesla o více než 70% a není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek" (což je odůvodnění inv.důchodu 3 stupně) a pak se ukáže že poživatel takového důchodu pracuje na plný úvazek, je to krajně podivné.
Potom se není možno divit, že sociálka takového člověka zařadí do nižšího stupně.

Zákonodárci (ku podivu) si uvědomují, že postiženému občanovi často důchod nestačí ani na léky a nájem, proto umožňují přivýdělek bez omezení jen s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Teoreticky, tomu kdo splňuje podmímky důchodu třetího stupně, ještě zbývá třeba 30% pracovní schopnosti. Z hlediska trvalého zaměstnání se to bere jako již bezvýznamné.

Ale pokud je postižený člověk schopný si na tuto omezenou schopnost práci obstarat, není mu bráněno.

Večer zazpívat, zatančit, zakouřit si, pak celou noc šukat. Bílý muž kretén, když myslet, že taková systém se dát vylepšit...

Kde podle vás běloši udělali chybu 

Redaktor New York Times se zeptal indiánského náčelníka Dva Tesáky: - Je Vám přes 90 let, celou tu dobu pozorujete bělochy - jakých úspěchů dosáhli a jaké škody napáchali?

Když to vše zvážíte, kde podle vás běloši udělali chybu?

- Když bílí muži přijít, Indiáni být vládci země. Žádná daně, žádná dluhy. Bizonů hodně, bobrů hodně, voda čistá... Ženy udělat všechna trocha práce. Šaman léčit zadarmo. Indiáni muži celý den lovit a ryby chytat. Večer zazpívat, zatančit, zakouřit si, pak celou noc šukat. Potom se náčelník trpce pousmál.

- Bílý muž kretén, když myslet, že taková systém se dát vylepšit...

Nejvíce infarktů je podle statistiky od listopadu do února

Prof. MUDr. Widimský DrSc pro media

Co je dobré pro naše srdce.
Z pohledu zátěže pro nemocné srdíčko jsou nejhorší výkyvy teploty a tlaku. Studené počasí je obecně horší než teplé, i když si lidé myslí většinou opak.

Jak to? Když jsou vedra, tak přece všude čteme a slyšíme varování pro kardiaky.
Také to čítávám, ale je to přesně naopak. Nejvíce infarktů je podle statistiky od listopadu do února. Neví se proč. Studovalo se to sice do hloubky, ale na nic moc se nepřišlo. Předpokládá se, že roli hraje více poklesů tlaku v rychlém sledu za sebou.


Zdroj: Prof. MUDr. Widimský DrSc pro media

Milé kočky a zdraví

Česnek

Myslet si o tom můžete co chcete, ale pořád je to něco co pro sebe můžete udělat,
a namítněte něco proti česneku a citronům! To prostě nelze. V každém případě je to změna, která už tím, že zpracujete suroviny a provedete rituál každý den, něco pro své zdraví uděláte.
Odvápnění? Jistě zlepšení jídelníčku a systému výživy. Přerušíte přísun škodlivin z uzenin a smažených jídel. Vaše chylosní sérum krve se projasní. Klesne hladina tuků v krvi.
Nehodnotím vědecky, nejsou na to studie. Význam to má. A to ten, že aspoň něco uděláte pro sebe, nejen dobrý pocit, ale i dobré a uznávané potraviny ve výživě - česnek a citron.
-

Odstranění vápenatých usazenin z těla česnekem a citronem  Prof. Gerd Unterweger
Jsou-li cévy v mozku a srdci zvápenatělé, pije se denně jedna likérová sklenka (0,2 cl) výtažku z asi 30 oloupaných dílků česneku a 5ti malých, nakrájených a neoloupaných přírodních citrónů (bio).
Všechno se v mixéru zpracuje na kaši, dá do jednoho litru vody a přivede se k varu. Ale nechá se jen jednou “převalit”. Potom se zcedí a naleje do lahve. Uchovává se v chladu.
Denní sklenka se pije dle možností – před, nebo po hlavním jídle..

 Již po třech týdnech denního užívání pocitíte v těle příjemné omlazení! Zvápenatění a jeho vedlejší příznaky jako jsou zhoršené vidění či slyšení – se zmenšují a postupně odcházejí.

Citrony a citronová šťáva

Po třech týdnech kůry by měl člověk kůru na osm dní vynechat a pak opět tři týdny pokračovat. Pak se dostaví pronikavý úspěch. Tuto levnou neškodnou a léčivou kůru by měl člověk každý rok opakovat.
Nepříjemná česneková vůně není vůbec cítit a účinek citronu s česnekem se projeví naplno. Člověk může zase dobře spát a nemusí v noci „pobíhat“. Vápník se rozpustil..

Také při vypadávání zubů – paradentóze se česnekový elixír dobře osvědčil!
Ať se vám daří!
Auf gutes Gelingen!


Prof. Gerd Unterweger
 Přeložil: František Horecký
-
Mňam, lepší než hrst potravinových doplňků za velký prachy...je sklenka elixíru denně.
-
A zase den měsíc nebo rok k životu přidán.



#Česnek #Citron Elixír #Srdce #Zuby #Paradentóza #Cévy #Vápník #Výživa Uzeniny Tuky Smažená jídla



Zdroj: email a sociální sítě

Selská lékárna bez černý. Příprava čaje, medu a sirupu. Tradiční medicina.

Bezinky

Bez černý (Sambucus nigra L.)

Příprava čaje
2 čajové lžičky květu černého bezu dáme do šálku a zalijeme vařící vodou. Nemusíme doslazovat, protože čaj má přirozeně nasládlou chuť.
Chladný čaj – žaludeční nevolnost. kolika a střevní kolika, žaludeční křeče,plynatost, podrážděný žlučník a kolika, migrény, bolestivá menstruace
Vlažný odvar (var 2 min) – neslazený na zácpu, vysoký tlak,močopudný, prostata, vodnatelnost, ledvinové kameny, kloktadlo (je silnější než heřmánek - krvácení z dásně po vytržení zubu, afty, zánět dásně).
Teplý odvar – chrapot, bolest v krku, obtížné kašlání, afty.
Listy (nálev) – dodávají vápník, stejně jako sedmikráska
Bezinkový ocet: na unavené svaly po námaze 1 – 2 květenství naložit do 1 l klasického octa, nechat stát po 14 dní na sluníčku mezi 11 a 12 hod.
  Recept na výborný med: Velkou hrst bezinkového květu, 1 litr vody, 1 rozkrájený citrón (kůru omýt octem). Vaříme 10 minut, necháme 24 hodin ustát, přecedíme, přidáme 1,5 kg cukru krystalu a na mírném ohni přes 1 hodinu vaříme. Pro chuť můžeme přidat i pomeranč (kůru omýt octem). Do sklenic dáváme teplé.
Recept na sirup z květu: 2 litry převařené vody + 40 květů černého bezu neopraného, 24 hodin vyluhovat. Přidá se 5 dkg kyseliny citrónové + celý citrón (kůru omýt octem) nakrájet na kolečka. Nechá se 24 hodin vyluhovat. Přecedit přes síto, přidat 2,5 kg cukru - zahřát, nevařit! Použití: 2 velké lžíce do 2 dcl vody, 2 x denně.
Recept na sirup z plodů: Na 1 kg vylisované šťávy 1 litr vody a 1 - 1,5 kg cukru. Přidat špetku kyseliny citrónové, citrón (kůru omýt octem). Zahřát, mírně povařit, zcedit do sklenic. Pokud chcete mít projímadlo, nevařit. Vařením se zmenšuje projímavý účinek. Použití: 1 velkou lžíci do 2 dcl vody nebo čaje, 2 x denně.
Bez černý je keř nebo stromek se šedohnědou kůrou a houbovitou dření bělavé barvy, které se říká bezová duše. Kvete od května do začátku července. Drobné až nepříjemně vonící květy jsou nažloutle zabarveny. Také kůra a list šíří zápach, odtud i nepříliš lichotivý lidový název „bez smradlavý“, nebo dokonce „smradinky“. Květy jsou uspořádány do bohatých květenství. Plody - bezinky mají v průměru 6 mm a jsou barvy fialové až černé.
Bez se vyskytuje především na pustých a neošetřovaných místech. Setkáme se s ním u venkovských chalup, v pustých zahradách, zbořeništích, skládkách, lesích a loukách.
Hlavními obsahovými látkami černého bezu jsou flavonoidy, sliz, silice, třísloviny. Zralý plod obsahuje také karotenoidy a vitamín C.
Jak se používá v tradiční medicíně....
Ačkoli nevyniká ani krásou, ani vůní, požíval mezi lidmi vždy veliké vážnosti, o čemž nejlépe vypovídá přísloví:

"Před heřmánkem smekni, před bezem klekni." Byl dokonce nazýván selskou lékárnou.

Kocourek perský

Od středověku byl opředen celou řadou pověr. Sídlili v něm duchové, kteří se mstili za zlo, které bylo spácháno v okolí jejich keře. Proto se bez černý často vysazoval kolem chalup a stodol. Dnes si vysazování bezu kolem stavení vysvětlujeme mnohem prozaičtěji -- zápach, který bez šíří, odpuzuje hmyzí škůdce a myši.

Používá se jak vnitřně tak zevně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu).

Vnitřně: Květ černého bezu je vynikající potopudnou rostlinou. Má též účinky močopudné a příznivě působí na cévy. Jeho spektrum použití je široké, ale nejčastěji se používá k léčbě kašle (podporuje vykašlávání). Plody působí jako prostředek proti bolesti (léčba migrény nebo zánětu trojklanného nervu). Mají i protizánětlivý účinek, slabý projímavý účinek a mírně snižují krevní tlak.

Zevně: List bezu černého lze použít k léčbě revmatizmu, kdy se bolavé klouby zabalí do čerstvých listů. List ve formě čaje čistí pokožku a je součástí čajů k léčbě akné.
Bezinky můžeme usušit a pak z nich připravit odvar, ale mnohem účinnější je šťáva z čerstvých plodů. Tato tekutina může mít své kouzlo i pro ty, kteří přírodní medicíně příliš neholdují, neboť se doporučuje ke šťávě z bezinek (převařené) přidat vodku nebo brandy a to v poměru 1:5. Jinak se plody bezu používají v kuchyni k přípravě celé řady pochutin, nejznámější je bezinkové víno našich babiček.
Bez se často kombinuje s ostatními léčivými rostlinami, zejména když se jedná o expektorační směsi (čajové směsi usnadňující odkašlávání) -- nejčastěji s lipovým květem, diviznovým květem nebo proskurníkovým kořenem.