Ptáci na zahradě. Vlaštovka se koupe v letu...tak fotografuje ornitolog v přírodě

Vlaštovka se vykoupe za letu tady to zachytil ornitolog...

Zdroj: Ptáci na zahradě, photo by Denis Matthey

Příroda a ptáci. Život v přírodě. Sýkorka modřinka. Ptáci naší zahrady.

Sýkorka modřinka

Ptáci na zahradě. Vrabec polní. Šalvěj je léčivá rostlina na co asi vrabeček potřebuje?

Vrabec polní a šalvěj (Ptáci na zahradě)

Jaro přišlo s teplými dny. Příroda se raduje a stromy pučí. Višně brzo vykvetou. Duben už doma nebudem!

Višeň pučí na jaře z malých pupenů a je to síla....přírody

Po celém světě pokles včelstev včely medonosné

po celém světě pokles včelstev včely medonosné

The likely culprit in sharp worldwide declines in honeybee colonies since 2006 is imidacloprid, one of the most widely used pesticides, according to a new study from Harvard School of Public Health (HSPH). The authors, led by Alex Lu, associate professor of environmental exposure biology in the Department of Environmental Health, write that the new research provides "convincing evidence" of the link between imidacloprid and the phenomenon known as Colony Collapse Disorder (CCD), in which adult bees abandon their hives.

The study will appear in the June issue of the Bulletin of Insectology.

"The significance of bees to agriculture cannot be underestimated," says Lu. "And it apparently doesn't take much of the pesticide to affect the bees. Our experiment included pesticide amounts below what is normally present in the environment."
-
Autoři v čele s Alex Lu ,docentem životního prostředí expozice biologie na katedře environmentálních zdravotních, napsal, že nový výzkum poskytuje " přesvědčivé důkazy " o vztahu mezi imidaklopridu a fenomén známý jako Colony Collapse Disorder (CCD ), ve kterém dospělé včely opusti své úly .
Studie se objeví v červnovém vydání Věstníku insektologie .
"Význam včel pro zemědělství nelze podceňovat ," říká Lu . "A to zřejmě nebere moc pesticidu ovlivnit včely . Náš experiment včetně pesticidů částek nižších než to, co se běžně vyskytuje v životním prostředí. "

Jaro až přijde, potom si postavím dům!

Jaro podle Josefa Lady

Lenoch, když týrán byl zimou a neměl nad hlavou střechu, řekl:
"Jaro až přijde, potom si postavím dům"
Srovnej: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek - Co řekneš, až se zima zeptá, cos dělal v létě...
CUM PIGRUM VEXARET HIEMS TECTOQUE CARERET, "VER", INQUIT, "VENIET TUNQUE PARABO DOMUM" (Walther) 
Měsíc únor je za dveřmi a 2. 2. jsou Hromnice. 
Jakmile rozmrzne půda, můžeme se pustit do úpravy záhonků, vždyť už zanedlouho sem vysejeme první semínka kořenové zeleniny. Nemůžeme-li se už dočkat, postavíme si na zahrádce fóliovník, pod jehož ochranou je možné již od poloviny měsíce vysévat ředkvičku, karotku nebo cibuli sazečku pro nejranější sklizeň. V nižších polohách lze od konce měsíce vysévat i na otevřený záhon, ale jenom otužilejší druhy zeleniny, jako je petržel, mrkev nebo kuchyňská cibule. Pokud máme kuchyňskou cibuli nebo šalotku již předpěstovanou, můžeme v tuto dobu rovněž začít s jejich výsadbou pod širým nebem. Za mírnějšího počasí lze spolu s nimi sázet i jarní odrůdy česneku. 


Proti jarní únavě Únava je projev nedostatku vitaminů, minerálů a živin, které je třeba doplnit.
Nadopujte se zejména vitaminy C a B1, které jsou nejlepšími pomocníky v boji s jarní únavou. Vitamin B je nazýván nosičem dobré nálady. Jeho bohatým zdrojem je květák, chřest, kvasnice, ovesné vločky a játra. „Céčko“ zase hravě doplníte z citrusů, kysaného zelí, kiwi nebo paprik.
Také imunitní systém je po zimě značně oslaben, proto mu pomozte trochou železa. To najdete v listové zelenině, pažitce, petrželce a dokonce i v meruňkách. Únavu způsobuje také nedostatek zinku a hořčíku, které najdete v hořké čokoládě, dýňových semínkách, kakau a celozrnném pečivu. Toto je obecné poučení každého webu co jen najdete. Princip je trochu jiný. Nepopírám doplnit vitaminy a prvky ve stravě, právě proto, že potrava ze supermarketů obsahuje méně vitaminů, zato více chemie a konzervantů.


Základem příchodu jara je slunce. 
Jarní slunce již stojí vysoko na obloze a hřeje, svítí na plné pecky. Světlo sluneční právě nastartuje organismus člověka. Kdo měl ve sklepě zeleninu uskladněnu a vlastní sklizeň je do jara ve výhodě. Jeho organismus má všechno. Ten únavou netrpí. Kdo ležel v zimě u televize a živil se bramborovými lupínky nemá vitaminy. 

Pivaře vynechme, tekutý chléb - pivo B vitaminy obsahuje.

Beethoven Symphony No.9. Architektura podzimu.

Barvy podzimu.  Ilustrační foto prohlížejte ve zvětšení

Překrásná hudba Beethoven.

 Proč se na podzim barví listy?

„Biochemické“ vysvětlení je dobře známé, ale jaký je účel toho všeho, respektive jaké zde působí selekční tlaky?
Nejprve dobře známé vysvětlení: žlutá až červená barva podzimního listí je prostě výsledkem zániku chlorofylu. Jak se dny zkracují, je pro strom méně výhodné udržovat v chodu fotosyntetizující továrnu. S výjimkou jehličnanů pak stromy v mírném a subpolárním pásu fotosyntézu přeruší. Ještě předtím, než ale listy opadají, z nich strom vyčerpá užitečné chemické látky, mj. chlorofyl.

Pročež barva listí na podzim je prostě výsledkem „ztráty zelené“. Zůstanou žluté až oranžové karotenoidy a červené až tmavočervené antokyany. Karotenoidy pomáhají při fotosyntéze, stromu se je však zřejmě nevyplatí odvádět zpět (možná je na chlorofylu tak cenná přítomnost dusíku - v heterocyklu).
Až sem je to snad jasné, nicméně teď začnou podivnosti. Antokyany do listů proudí právě až s počátkem podzimu. Proč to strom dělá, když jinak už z listu začíná látky stahovat? Teorií existuje celá řada: možná chce odpudit hmyz, možná naopak barvou přilákat ptáky, aby pojídali plody a rozšiřovali semena. Listy jsou ovšem červené jen hodně krátkou dobu...

Marco Archetti přišel s tím, že stromy tímto způsobem demonstrují svoji sílu: jsme dost silní, abychom si mohli vyrobit látku XY, manifestují tak svoji zdatnost a zdraví, podobně jako to může činit paví ocas. Stromům ale nejde o pohlavní výběr, nýbrž se takto snaží právě odpudit hmyz: jsem zdravý a silný strom, pokud do mě před zimou nakladeš vajíčka, zvládnu nasyntetizovat i dost látek proti larvám. Zkus to radši vedle... (Slabý strom si už tak silnou investici do přesunu antokyanů do listů nemůže dovolit.)

Nicméně, ačkoliv to zní zajímavě, testována tato teorie ve větší míře dosud nebyla... Také je pravda, že barvy listů závisejí na tom, jak je teplo a slunečno, červená je jasnější na jižní straně atd. U jednoho druhu stromů závisí intenzita zbarvení i na zeměpisné šířce. Možná zde hraje tedy roli ještě nějaký jiný mechanismus: například antokyany mj. chemicky působí tak, aby zpomalily rozklad chlorofylu (který je možná tak cenný, že se současně s jeho stahováním vyplatí do listů pumpovat další látky).
Zdroj: Jay Ingram: Rychlost medu a jiná věda každodenního života, Oldag, Ostrava 2007