 |
| Nasadila ostré parohy v metru... |
Dvě staré dámy byly dlouhá léta velmi blízkými přítelkyněmi. Ale protože byly věřící, šla každá do jiného domova důchodců - podle náboženství, které vyznávala. Za nějakou dobu se ale paní Murphyové začalo po paní Cohenové stýskat, a tak se jednoho dne nechala odvézt do židovského domova, aby mohla svou přítelkyni navštívit. Paní Murphyová řekla:
"Nechci vás nijak zdržovat, paní Cohenová, jen jsem se přijela podívat, jak se vám tu líbí."
Paní Cohenová začala vyprávět o báječném jídle, pěla chválu na celé zařízení i na poskytovanou péči a pak, se zábleskem v očích, dodala:
"Ale nejlepší na tom je, že teď mám přítele."
Paní Murphyová s nadšením:
"No není to úžasné? Vyprávějte!"
Paní Cohenová:
"Seznámili jsem se při obědě a já ho pozvala do svého pokoje. Posadili jsme se na postel a povídali jsme si. Časem jsem mu dovolila dotýkat se mě nahoře a pak i dole a nakonec jsme si zazpívali židovské písně."
„A co vy paní Murphyová?"
Ta odpověděla, že její domov je také skvělý, nově zařízený a že si také pořídila přítele.
"Také jsme se seznámili při obědě a také jsme šli do mého pokoje a sedli si na postel.
Také jsem ho nechala, aby se mě dotýkal nahoře i dole."
Paní Cohenová:
"Ano? A pak ....?"
Paní Murphyová:
"No, a protože neznáme žádné židovské písně, tak jsme si zašukali!"
