úterý, 27. října 2009

Středozemní moře Okružní plavba po moři a foto z Corse (Korsika)




Fotografie Korsika (Corse)
Sníme o dovolené a plánujeme plavbu po Středozemním moři.
Co je lepší způsob, jak zjistit, co jih Evropy může nabídnout, než se vydat na plavbu po Středozemním moři? Posaďte se a užijte si rozmanité kulturní bohatství, překrásné okolí a přírodní krásy některých ze světově nejvíce fascinujících měst včetně Florencie, Řím, Cannes, Marsilles, Barcelona a mnoho dalších. Skvělý pro rodinnou rekreační plavbu, dovolenou se svým partnerem, nebo pokud jedete na vlastní pěst.

Nejteplejší měsíce v oblasti Středozemního moře je od května do září, takže to je ideální čas, aby výletní prázdniny byly na slunci. Je třeba poznamenat, že mnoho z těchto portů jsou často velmi zaneprázdněni během léta, ale je určitě hodně destinací worth checking out, včetně řecké ostrovy, Costa del Sol, Ligurie pobřeží a Francouzské riviéře.

Zábavní plavba je po západní části Středozemního moře a podívejte se na Francii, Itálii a Španělsku. Některé trasy se na výběru ostatních Baleárských ostrovů a zároveň udělat krátké cesty do celé severní Afriky. Zábavní plavba také možná po východním Středomoří, můžete prozkoumat pobřeží Chorvatska, Řecka a Turecka, s nádhernými plážemi, starobylé historických památek a fascinující kultury, plavba do Středozemního moře má všechno. Některé z lengthly intineraries vás dostane do přístavů Izraelem a Egyptem také. S takovou historií a rozmanitostí které se nacházejí v relativně malé moře, Středozemního moře má svátek typy pro každý vkus a věk je ideální pro plavbu dovolenou.

Středomořská města mají velkou historii a minulost, jako například Řím, Benátky nebo Athény a moderní trend, kterým se městech, jako jsou Ibiza nebo Monte Carlo. Tam je také mnoho starých historických památek vidět, například, byly olympiáda konala v Řecku. Můžete také navštívit Turecko, které má bohatou historii. Některé plavby dokonce umožňují příležitost k přenocování, zkuste Benátky nebo možná Istanbul? Nebo jen stal turistickou za den v jednom z Meds tak miloval, jako jsou sluneční skvrny, Mallorca, Korsika, Santorini a Rhodos. S velký výběr 7 - 14 noční plavba k dispozici od většiny Cruise Lines, nikdy není nedostatek tras, které nabízí.

Nový mini okružní plavby, které se rychle stává populární, zvláště od pobřežního města španělské Malagy a Barceloně. Můžete plavbu uskutečnit po celý rok ve Středozemním moři, ale většina trasy běží od dubna do října.

Ať už jste se rozhodl cestu podniknout, pokud jste se rozhodli jít do toho, plavba Středozemním moři je velkou hodnotou za peníze, a zejména odměnou pro celou rodinu!

středa, 7. října 2009

Historie vína Vinná réva VITIS VINIFERA


V přírodě existuje 60 druhů liánovité rostliny VITIS. Vinná réva (VITIS VINIFERA) pochází z Trákie, oblast Araratu, dnešní Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie. Postupem času, vlivem prostředí a práce vinařů dnes registrujeme na 4000 odrůd, z toho je tak 200 vhodných pro výrobu vína.Vedle této vinné révy je VITIS LABRUSCA rodící velké plody vhodné k jídlu a réva liščí, původem z Kalifornie, z ní vyrobené víno má dehtovitou chuť, tzv. liščí odstín.

Archeologické nálezy nádob, mísidel a pomůcek dokazují výrobu vína 8 000 let před Kristem právě v oblasti Araratu, i když nálezy z oblasti Ženevského jezera datované až do roku 12 000 před Kristem nasvědčují, že i zde byla výroba vína známa.

První faktické zprávy a nálezy ve formě kreseb, obrazů hliněných tabulek pocházejí z bývalé Thrákie (prostor dnešního Bulharska a část Turecka) a jsou datovány dále jak rok 6 000 před Kristem. Odtud se víno šířilo do staré Mezopotámie, Persie (dnešní Írán - 5 400 - 6 000 př. K.) a Řecka kolem r. 5 000 před Kristem. Právě Řecko pozvedlo výrobu vína a umožnilo vínem obchodovat díky uzavírání amfor pryskyřicí, i když stopy pryskyřice na uzávěrech byly nalezeny i v perských vykopávkách staršího původu. Do Egypta se víno dostalo za pomoci Féničanů po moři a přes Palestinu tehdy kočujícími Židy někdy kolem roku 3 000 - 2 700 před Kristem. V hrobce faraóna NACHTA je na kresbách popsána stejná technologie užívaná dodnes ve VALDEPENAS ve Španělsku. Patronem egyptských vinařů byl bůh USIR. Egypťané měli zvláštní vztah k vínu. Víno považovali za nápoj pro otroky a nízký lid a zároveň tak pro nejvyšší kněze a faraóna. Střední vrstva konzumovala egyptský vynález - pivo.

Z vína vznikaly i další nápoje. Holanďané dali světu brandy, zahříváním zmenšovali objem vína z Bordeaux pro snazší dopravu a Angličané stvořili portské poté, co začali nakupovat krásná plná vína z Portugalska, která jim v místě vzniku velice chutnala, avšak nedokázali je dopravit do Anglie. Důvod byl jednoznačný, dlouhá cesta, vysoká teplota, vína nevydržela cestu a zlomila se. Tehdy vznikla zalihovaná vína. Do rozkvašeného moštu byla přidána vinná pálenka, obsah alkoholu byl zvednut nad 18 %, a tak vzniklo portské, madeira a jiné.

Samostatnou kapitolu v historii vína tvoří báje a pověsti. Prvním pěstitelem a opilým člověkem dle bible byl Noach (Noe). Už před potopou světa měl vize o nastávající katastrofě po požití vína, v těchto stavech hovořil s ptáky, zvířaty a Bohem. Bible v knihách Mojžíšových podrobně popisuje, jak po přistání na Araratu Noe vyklízel Archu, vše bylo v páru, a tu nalezl podivnou osamocenou rostlinu. Inu zasadil ji do úrodné půdy, neb vše, co archa zachránila, byla vůle boží. Po několika létech si všiml statné rostliny, ani keř, ani strom, avšak její plody byly velice lahodné. Posbíral je a uložil pod přístřešek do kamenné kádě jako jiné ovoce. Po několika dnech si vzpomněl a chtěl rodinu překvapit lahodným ovocem. Jaké však bylo jeho zklamání, když v kádi nalezl rozkvašenou šťávu. Pro libou vůni mu to nedalo a ochutnal a ochutnával. Jeho tři synové ho nalezli ve stavu, kdy obnažen tancoval a výskal. Starší dva synové se otce ujali, pláštěm skryli jeho nahotu a uložili na lože. Nejmladší Chám však otci vyčítal, jak nedůstojně se choval. Poté co se tatík Noe vyspal z opičky, pravil: za to, jak ses ke mně synu neuctivě choval, tví potomci budou otroky potomků tvých bratrů.

V Bibli je na mnoha místech popisováno, hlavně v knihách Mojžíšových, jak Židé, v té době kočovníci a pastevci, rozbíjeli stany a ženy měly za povinnost zabalit nádoby a mísidla na víno, aby přehnali svá stáda do jiných pastvin. Zároveň tak jsou v Bibli na mnoha místech kritizováni falešní proroci, neb neužívají mísidel vína, nýbrž víno čisté, neředěné požívají a pak nečistě se chovají. To se týkalo jistého času i krále Davida, když mu žena pohrdavě vyčítala, jak obnažen, s proroky tančil. A on ji za ty řeči zapudil. Nový zákon taktéž běžně hovoří o víně, případně ústy Ježíše kritizuje jeho nepřiměřenou konzumaci, avšak prosí a chválí jej ústy matky Marie o zázrak na svatbě v Káni galilejské.

Korán ve starších vydání kolem r. 1 300 - 1 500 taktéž hovoří běžně o požívání vína. Izmael, de facto prvorozený Abraháma z Egypťanky byl divoký lovec, a zvláště vášnivý po požití vína neředěného, jak často činil. Možná proto se při pozdějších redakcích Koránu vytratily všechny pasáže o víně a později dokonce se stalo požívání vína nábožensky závadné, možná z důvodu většího odlišení od křesťanů.

Řecké báje hovoří o tom, jak Bakchés přišel z Thrákie do Řecka a po cestě našel rostlinu. Inu uložil ji do ptačí kosti. Jak šel dál, rostlina sílila, musel ji přesadit do lví kosti, aby ji donesl. Ale rostlinka se měla čile k světu a po pár dnech lví kost byla malá. Tehdy nalezl Bakchés oslí hnát a v něm rostlinu přinesl do Řecka, kde ji zasadil. Řekové mu dali jméno Dionýsos a od těch dob se říká, první sklenka vína dává člověku křídla ptáka, druhá sílu lva a třetí z něj dělá osla.

Řekové v dobách své slávy zavedli pěstování vinné révy na jihu Itálie, kde byly řecké osady. S úpadkem Řecka nastupuje nová kultura Říma. S jeho dobyvačnou rozpínavostí přichází i zakládání vinic pro potřeby římských posádek v Galii, Germanii a dokonce i v Británii. Je archeologicky dokladováno, že se na těchto územích víno už vyrábělo, ale římská kultura přinesla nové pěstitelské a výrobní postupy a dala základ dnešním francouzským, potažmo evropským vínům. Římané mají boha vína, původní Bakchés se jmenuje Bakchus, odtud bakchanálie.

První písemná zmínka o rozvinutém pěstování vína na našem území je zápis v kronice z r. 874, jak kníže Svatopluk poslal českému panovníkovi Bořivojovi sud vína. Tomu tak zachutnalo, že se začal zajímat o pěstování vína. Avšak kulturu a rozvinutí českého a moravského vinohradnictví zajistil až Karel IV. Jsa odchován u francouzského dvora, přivedl mnichy vinohradníky a zakládal vinice. Nikdy v dějinách nebylo české vinohradnictví na takové evropské úrovni jako za dob Karla IV. Tehdy vznikl přísný zákon o pěstování vína, o způsobu jeho prodeje, bylo registrováno přes 5 000 ha vinic jen v českých zemích. V dnešní době je na území ČR 18 000 ha vinic, z toho 17 200 na Moravě a 800 ha v Čechách.

Vinná réva je ekologicky důležitou rostlinou. Na stejné ploše dává 4 x více kyslíku než vzrostlý les. Uprostřed vinice roste až 10 x více druhů rostlin než na loukách a pastvinách, z toho mnoho chráněných. Některá literatura uvádí 4 násobek, jiná až 8 násobek živočichů než na běžné louce či pastvině. Důvod je jednoduchý a ve Francii na to začátkem 80. let přišli. Vinná réva je specifická a víno z ní má charakter jedině tehdy, roste-li v čisté přírodě. Když chtěli ve Francii zvednout produkci a chemicky přihnojili, veškerá vína se zjednodušila a ztratila charakter, v podstatě šlo odlišit dvě odrůdy a to bílé a červené. Velice rychle se vrátili k původním postupům, a zvolili cestu špičkové kvality za vyšší cenu. V té době italští vinaři využili momentálního nedostatku a začali balit vína i do tetrapaků, hlavně aby mohli zvednout výrobu a snížit cenu na konečného spotřebitele. Výsledkem je, že vyšší společenská úroveň vyžaduje postavit na stůl láhev francouzského, byť na úrovni vin de pay, přestože mezi vinaři je na předním místě uznáváno italské Barolo, Barbaresco, které se vyrábějí z odrůdy NEBBIOLO. I na tomto ryze ekonomickém příkladě lze demonstrovat, že vinař je člověk, který víno ochutnává a málokdy sáhne po třetí skleničce, jsa si vědom přísloví, že člověka vinice oblékne nebo svlékne.

Charakter podle odrůdy

Rulandské bílé - lehké - víno básníků, malířů

Odrůda vyžaduje lehčí hlinitopísčité půdy, snáší i nad 15 % vápence (CaCO3), pro vyzrání v kvalitě postačuje 1800 světelných hodin. Stejně tak člověk. Tvořivá myšlenka lehkého svěžího, bystrého ducha, rychle zachytitelná. Štíhlá mladistvá postava až těkající ve společnosti.

Rulandské šedé - středně těžké - víno spisovatelů

Odrůda snáší i lehčí půdy, ale pro její správný vývoj spíše lečí hnědozemě, s obsahem vápence 10 - 15 %, ne chudé na živiny, vyžaduje středně úživné půdy, 1800 - 2000 světelných hodin. S ohledem na zpracování do 60 % moštu z objemu hroznů vyšší procento odpadu. Člověk této odrůdy je tvořivý, cílevědomý, klidný, působí dojmem uspořádaných myšlenek, neboť vše, co řekne, má předem promyšleno a od odpadu oproštěno. Okamžitý nápad dokáže cíleně rozpracovat a zhodnotit v průběhu času. Ušlechtilá dáma, viditelná a uznávaná ve společnosti, přesto že to nevyžaduje, ani nedává najevo své přednosti a svůj společenský význam.

Rulandské modré - středně těžké - víno malířů a sochařů

Odrůda vyžaduje plnější půdy, bohaté hnědozemě až černozem, vyšší obsah vápence způsobí, že víno je příliš tvrdé a vyžaduje delší i několikaleté lahvové zrání pro zjemnění tříslovin. Stejně tak sochař. Tvůrčí nápad musí fyzickou silou zdolat, s odstupem času dotvořit a zušlechtit. Krom tvůrčích myšlenek musí vládnout trpělivostí, pečlivostí a fyzickou silou. Žije s vědomím, že vše je jenom jednou a v originále, že nic nejde vrátit. Člověk, který ve společnosti i vyslechne cizí názory, dokáže se k nim objektivně vyjádřit ale s plným vědomím svým i ostatních, že jeho názor je ten správný a jediný a ostatní jsou zajímavé a diskutabilní.

Chardonnay - lehké víno - víno umělců

Odrůda je příbuzná burgundským, ze kterých vznikla. Obecně burgundská vína - vína umělců

Světlejší půdy, středně úživné, i s vyšším vápencem. Téměř dokonalé víno. Všem vyhovující, líbivé, stvořeno pro dokonalou krásu, asi 60 % bílého ve světě se pěstuje Chardonnay. Člověk dokonalých tvarů, i za cenu plastických operací, se širokým zaměřením vědomostí. Pozor na hloubku myšlenek, ta za cenu dokonalosti trochu schází. Krásná vzdělaná žena, uznávaná a viditelná ve společnosti, avšak s tím tónem, že občas příliš nahlas souhlasí s tím, že je krásná a chytrá a dokonce to i ráda dává najevo sama od sebe.

Ryzlink rýnský – král vín. Vitis vinifera silvestris – réva lesní.

Buket rozkvetlá lípa a med na štěrkopísku s tónem nafty. Nejušlechtilejší odrůda.

Geneticky nejstarší odrůda na světě. Všechny ostatní odrůdy jsou klony Vitis vinifera – réva vinná. Už staří Keltové zpracovávali její plody. Ve vykopávkách v oblasti Ženevského jezera, asi 12 000 let, byly nalezeny zbytky zpracované révy lesní stejně tak v oblasti Porýní, odkud se zřejmě rozšířila po Evropě. Velmi tvrdá odrůda snášející tvrdé mrazy i prudké změny počasí. V roce 1986 na Silvestra bylo přes den 15 stupňů, na Nový rok -20. Vymrzlo 80 % vinohradů, tam kde byl ryzlink byly ztráty zanedbatelné. Vyžaduje písčité až štěrkopísčité půdy. V těžších a plnějších půdách dává sice pěkná vína, ale s nízkým charakterem, přílíš kulatá a matoucí. Tato odrůda dává svěží pěkná vína s pikantní kyselinkou, která se dají velmi dlouho archivovat. V roce 1998 byla otevřena jedna ze dvou lahví v německém muzeu vín z roku 1540. Bylo shledáno, že obsah je velice příjemný a pitelný. Třetí láhev vlastní sklepmistr anglické královny.

Člověk – tak jak nazval tuto odrůdu francouzský král Ludvík XIV. král vín. Jeho názory a postoje mění dobu a lidi. O jeho pravdách se nediskutuje. Přežil a dokázal. Má přirozený respekt. I největší nevědomec řekne opatrně „já ryzlinky nemusím“, pak se přizná, že z vína má nejraději pivo.

Veltlínské zelené – Gruner Veltliner – příjemný milec. Hlavní rakouská odrůda

Oblíbená bílá odrůda. Její charakter tvoří hlinitopísčité půdy, kdy má buket po zeleném jablku, je-li pěstována na hnědozemích je buket po letničkách, nalézá-li se spraš v podloží je jeho buket matoucí do lípy a medu. Na prvohorních půdách Znojemska má kořenitou mandlovou chuť. V tvrdších půdách dává vína s vyšší kyselinou. Patří mezi odrůdy spolehlivé, bujně rostoucí, pro začínající vinaře vhodná odrůda. Z této odrůdy lze vyrábět i přívlastková vína, avšak výsledek není tak markantní. Vyniká v pozdním sběru, přívlastky nad výběr z hroznů jsou těžko rozpoznatelné. Víno je poměrně neutrální, je dobré ale nikdy ne „veliké“.

Člověk – společenský, přátelský, ale málo ambiciózní. Nemá rád výrazné životní změny, reaguje na ně nepřiměřeně.

Tramín – Gewurztraminer - veselé víno. Vitis aminea

Tato odrůda přišla do Evropy spolu s římskými vojáky, její název a původ se odvozuje od italské vesnice Termeno (Tramin). Velmi oblíbená odrůda. Dává plná, kulatá až tělnatá vína s tónem růže a zázvoru, společensky oblíbená, všichni ho ocení, všechny uspokojí. Odrůda snáší snad všechna podloží vhodná pro bílá vína krom štěrkovitých půd, pak je příliš tvrdé víno.

Člověk – velmi oblíbený, dalo by říci, že jeho vzorem je herec Menšík. Každý ho rád vidí. Spolehlivý a veselý zaměstnanec, který svým fortelem a zábavnou formou umí stmelit kolektiv, přesto si nečiní vůdčí zásluhy, oblíbený a vítaný společník, který dokáže vyvolat a udržet zábavu jen tak mimochodem, jakoby na odchodu. Lehce se vyzná, rychle chápe, dalo by se říci, že není nic, co by ho zaskočilo. Stačí, že se zasměje a je jasno.

Pálava - Česká odrůda vznikla skřížením Tramínu a Müller-Thurgau

Po aromatické stránce je velmi podobná Tramínu s vyšší kyselinkou. Tato odrůda se těší mimořádné pozornosti jak u nás, tak v zahraničí.

Člověk – tak jak jde charakter těchto dvou vín, tak jde charakter člověka.

Sauvignon blanc - proměnlivé víno

Tato odrůda dává plná vysoce aromatická vína, na světlých půdách písčitých, hlinitopísčitých s vyšším obsahem vápence je buket výrazně po kopřivách, zvláště pak mladá vína, člověku přijde, že snad tam ty kopřivy namačkali. Na plnějších půdách je buket u mladých vín kopřivy a angrešt. Výrazný znak této odrůdy je vývojová proměnlivost. Mladá vína – kopřivy, 3-5 let – angrešt, starší – od nezralých až po přezrálé broskve. Tento proces je nevyzpytatelný. Obecně platí: čím tmavší půdy, tím dříve do broskví, ale stane se, že už mladé víno je broskvové. Další zajímavost je oblíbenost: 30 % lidí jej miluje, ostatní jej nesnáší. Víno pro určitého člověka, nikoli do společnosti.

Člověk – stejně tak proměnlivý. Nikdy nevíte, jak se zachová v příštím okamžiku, jak se ráno probudí. Povaha jednotlivce vysoce rozporuplná od depresivního introverta po hýřícího extroverta.

Müller Thurgau – Riesling Sylvaner – Rivaner - spolehlivé víno

opomenutý nejznámější kříženec na světě švýcarského šlechtitele profesora Müllera, pocházejícího z kantonu Thurgau, po jeho odchodu z německé šlechtitelské stanice jeho žák přivedl tuto odrůdu do světa. Dává pravidelné a bohaté úrody, víno má buket muškátu a broskve s tónem zemitosti (rýpané zahrádky). Víno vždy příjemně pitelné, ale k vyšším přívlastkům nevhodné. Jedno z mála vín, které se dá ošidit. V dobách minulých, kdy socialismus trpěl samozásobitelností, se běžně toto víno dolilo vodou, dodal řepný cukr a nechalo se znovu překvasit. Kupodivu výsledek byl pitelný, ale tón zemitosti se vytratil. To dnešního konzumenta překvapí.

Člověk – spolehlivý pracant – zaměstnanec. Svěřené úkoly tiše a perfektně zvládá, poradí si, i když není vše dle normy, ale fantazii pro vlastní tvorbu nemá. V kolektivu nevyniká ambicemi, ale spolehlivostí, proto bývá v ranku přeskakován a využíván. Přesto je s ním počítáno.

Ryzlink vlašský – Riesling Italico, graševina - oblíbenec

Podle ampelografa R. Goetha pochází zřejmě z Francie z oblasi Chanpagne u Remeše. Odtud byl přenesen do Rakouska. Réva středního vzrůstu, dostatečně mrazuvzdorná, zrání hroznů velmi pozdní, cukernatost stoupne dramaticky až koncem října, pak jsou vynikající pozdní sběry, výběry a botritické sběry. Dominantní buket – hrozno. Jediná odrůda, která voní po hroznu. Na tmavších půdách se vyznačuje rozkvetlou loukou a tropickou kyselkou. Tvoří základ ke kupážím, je vhodné pro výrobu šumivých vín.

Člověk – zapadne do každého kolektivu. Manuálně zručný, intelektuálně tvořivý. Dostatečně samostatný, přispůsobivý. V kolektivu nevyniká ambicemi, ale má dar stmelovat. Byť nerozhoduje, jeho názor má váhu.

Sylvánské zelené – Sylvaner – starý sedlák

Tato odrůda je pomalu vytlačována Müller Thurgau (Německo) a Neuburské (Morava). Na území Franků poblíž Würzburku produkuje velmi žádaná vína s minerálním charakterem typickým pro tuto oblast.

Člověk – spolehlivý samostatný tahoun. Má problém. Těžko mění názor, drží se zvyků a tradic. Pozdě a smutně zjišťuje, že už dávno není v kurzu.

Neuburské – Neuburger – tvořivý sedlák

Pochází z Dolních Rakous, vzniklo křížením Rulandské bílé a Sylvánské zelené. Dává hojnou sklizeň. Buket rozkvetlého sadu s tónem medu. Příjemně kulaté, pitelné.

Člověk – byť dbalý podstaty a tradic, je přispůsobivý novým věcem. Snaží se vyjít s dobou, i když ne vždy ji chápe.

Veltlínské červené rané (Babovina) – Fruhroter Veltliner – líbivé.

Raná odrůda vhodná pro zahrádkaře. Pěkný vzrůst a list, hrozno je vhodné i ke konzumaci – nehořkne, víno pitelné lahodné, nemá dlouhou životnost a brzy oxiduje. Buket je rozkvetlá lípa se sladkým tónem zralých jablek. V chuti jemná lahodná kyselinka.

Člověk – těžko definovat. Představa je: sešlost starších dam u zákusku, které si chtějí popovídat, trošku zhřešit u skleničky lahodného vína a hurá domů.

Irsay Oliver – maďarská odrůda

Brzy uzrává a hrozny jsou vhodné i jako stolní. Vysoce aromatické muškátové víno se spožděnou kyselkou. Bývá zneužíván do známkových vín pro dotažení buketu a chuti.

Muškát Ottonel

Původem z Francie, údolí řeky Loiry, pravděpodobně kříženec Chasseas (Chrupka) a Muscat de Saumur. Dnes ustupuje MOPRu, který je pěstitelsky méně náročný. Velmi aromatické muškátové víno.

Muškát moravský (MOPR) – česká odrůda

Vznikl křížením Muškát Ottonel s rakouskou odrůdou Prachtraube, odtud MOPR. Velmi rychle se jeho pěstování rozšiřuje i díky tomu, že rychleji dozrává. Velmi aromatické muškátové víno.
Člověk – typický manekýn, narcis. Líbivý až sebelíbivý, dokud slyší chválu své osoby, kamkoli vstoupí, tak je velice milý a příjemný společník, byť mluví jen o sobě. Ale jakmile získá pocit, že není středem pozornosti, stane se pichlavým, až urážejícím společníkem.

Frankovka – Blau frankisch – sekretářka

Vysoce ceněná odrůda v našich zemích, vhodná pro zrání v lahvi nebo v barikových sudech. Buket ostružiny s tónem skořice.

Člověk – spolehlivá sekretářka. Ráno(?) přijde šéf do práce a právě pro něj zalévá kávu. Po chvíli se rozhodne. že bude diktovat dopis – stojí před ním s notesem a tužkou, napadne ho, co dělají s jeho autem v servisu, právě mu oznamuje, že volala do servisu a …, vzpomene si, že má dnes výročí svatby, jen co si vzdechne, ptá se, jestli bude své výročí (kolikáté) slavit doma, anebo mu má zamluvit stůl v restauraci s tím, že jeho ženě se líbí ty a ty květiny, které pro něho právě zamluvila. Prostě poklad, avšak nemá moc fantazie.

Svatovavřinecké – St. Laurent – předbíháček

Původem z Alsaska, jedná se o mutaci Pinot Noir. Produkuje hebká sametová vína hluboké barvy vůní povidel s tónem černého rybízu. Tato odrůda byla v mimulosti svatomartinským vínem. Všichni znali beuolies, ale v Čechách nikdo nevěděl, co je svatomartinské. Vyznačuje se rychlým čiřením a na svatého Martina se dá pít mladé víno.

Člověk – ve všem pořád napřed. A snad proto mu nechce dav věřit. Když se kolektiv rozhodne, že se pojede na poznávací zájezd, on hlásí, že už tam byl a jak to tam vypadá. Když padne rozhodnutí, že se něco udělá, už ví, jak a co pro to konkrétně udělat. Ale nikdo mu nechce naslouchat, nenechají si poradit, přestože má pravdu a zkušenost. Prostě už tam byl, už to dělal, snaží se poradit, pomoci, ale dav mu nenaslouchá. Protože tam ještě nedospěl.

Zweigeltrebe – vytěžovatel

V roce 1958 doktor Zweigel, Rakušan, na podnož Frankovky narouboval „otce“ Vavřince. Nová odrůda jako by vytěžila z rodičů to nejlepší. Snáší i světlejší půdy, dává plná hebká vína, mladá mají tvrdší tříslovinu (jsou astrigentní), která časem zjemní. Buket černého rybízu. Je odolná plísním a mrazu. Vhodná na klarety.

Člověk – rozumový typ. Pořádkumilovný, zručný, až všeuměl, člověk, který má pozorovací talent. Jde kolem řemeslníka, jehož práci nedělal, ba ani o ní nevěděl, bude jej chvilku pozorovat, a nejen že tu práci už bude umět, ale je schopen případně na místě tomu řemeslníkovi poradit, jak to dělat lépe. Ve své dílně má pořádek, spíše bude mít tři (a více) dílny, aby mohl rozdělit nářadí podle oboru. Příliš realistický člověk, který tak trochu postrádá fantazii. I v umělecké společnosti se bude bavit o své práci.

André – moravským vinařům se nová odrůda Zweigeltrebe líbila, ale nechtěli ji převzít, protože doktor Zweigel byl fašista. V roce 1960 obrátili roubování. Otec Frankovka, podnož Vavřinec, obdoba Zweigeltrebe.

Modrý Portugal – Blau Burgunder – snaživec, ukřivděnec

Původem rakouská odrůda, vyžaduje úrodné hnědozemě, případně černozemě. V případě vysokého obsahu vápence se nepříjemně zvedá kyselinka. Velmi plodná odrůda s pěkným olistěním, bohatého vzrůstu vhodná k pergole nebo jako živý plot. Je však poměrně málo mrazuvzdorná. Vyžaduje důsledný řez a prostříhávání hroznů pro snížení úrody, aby zůstala zachována kvalita vína. V případě, že jej nechá vinař zarodit, je víno prázdné, řídké, až vodové. Toto se nedá nijak opravit, ani ležením na sudu či lahvovým zráním. Patří mezi svatomartinská vína. Výrazný buket bobulového ovoce s tónem chleboviny.

Člověk – vyloženě vyžaduje dozor, aby se příliš nesnažil. Svěřený úkol perfektně splní, ale ve snaze zavděčit se přidá něco navíc a celé dílo pokazí. Přitom má pocit křivdy, že se tak snažil. Sám nedokáže odhadnout, kdy je dílo hotovo a nedávat nic navíc.

Cabernet Moravia (Cabernet Franc)

Oblíbená francouzská odrůda, byť červená, pro svoji svěžest a pikantnost.

Povahou lze přirovnat k milé společnici bez rizika, ke které se člověk rád vrací.

Cabernet Sauvignon – Petit Cabernet - ředitel

Francouzská odrůda pocházející z oblasti Bordeaux, vyžadující plné úživné hnědo a černozemě, dostatek světelných hodin a tepla. Dává plná vína bohatá na třísloviny, antokyany a kyseliny, což způsobuje, že víno pomalu zraje a vyžaduje školení v sudech. Jeho aristokratická koncentrace višní, zralého černého rybízu, cedrového dřeva a fialek dává signál i při degustaci naslepo. Neposuzuje se spolu s jinými víny, vždy samo o sobě. Ve světě se pěstuje 40 % CS z červených vín. Je základem do kupáží stejně tak cuveé. V případě pěstování v horších podmínkách jak půdních, tak klimatických dává tvrdá vína, avšak ležením v sudu či lahvovým zráním zjemní a získají na kvalitě.

Člověk – dominantní vůdčí typ. Nepotřebuje lidi, aby se jim zavděčil nebo se s nimi přátelil. On lidem poroučí, potřebuje je, aby plnili jeho příkazy. Je nezávislý, respektovaný. Rozhoduje a řídí.

Merlot – pan farář

Francouzská odrůda dávající plná těžká vína s plnou tříslovinou a velmi nízkou kyselinkou, jedno z nejváženějších a nejdražších vín. Buket švestových povidel, lehce drhne, s pavím chvostem (chuťovou pamětí). I několik hodin po jídle se chuťově připomíná. Běžně se kupážuje s Cabernetem. Vyhraněný výraz Cabernetu zjemní hebkou tříslovinou. Vyžaduje plné půdy a teplo. Vyznačuje se nejvyšším obsahem antioxidantů mezi víny. Je doporučována léčiteli. Ti také v tomto víně nakládají různé byliny.

Antioxidanty vznikají v révě jako ochrana před nemocemi plísňového charakteru stejně jako propolis u stromů, který sbírají včely k léčení roje. Antioxidanty jsou hydrofobní, jejich nosič je alkohol. Nejvíce je jich v cibuli, česneku a pórku, ale jak vstoupí, tak odejdou. Je nutno přidat nosič – decinku aperitivu. Vzorem je jih Francie. K těžkým jídlům, jako husí játra v sádle, těžké sýry, popíjejí těžká červená vína. Kouří těžké cigarety, nejtěžší sport je petangue, přesto se na rozdíl od sportujících abstinentních Američanů dožívají vysokého věku bez infarktu.

Člověk – jak pan farář či psycholog. Lidé ho vyhledávají, když mají bolest na duši, vyzpovídají se, vypláčou a po pokání zas hurá do světa a zapomenou. Kupodivu jako k Merlotu se najednou přikloní přirozeně lidé, u kterých začíná či probíhá nějaká nemoc, přestože jsou třeba příznivci bílých vín. A po nemoci zpět za svým. Je velmi málo lidí dávajících trvale přednost Merlotu. Tak pěkné víno s laskavou duší, a stále skromně a tiše v pozadí.

Shiraz - Syrah – sarkastický ironik

Tato odrůda vyžaduje plné slunce, dává vína s buketem švestky a přezrálého tmavého ovoce jako borůvky a maliny, s tónem bílého pepře, čerstvě pražené kávy a čokolády. Zato jak lahodně zavoní a zachutná, v dochuti se projeví výrazná kyselinka a tvrdší tříslovina. Vyznačuje se až pavím chvostem, je vhodná k výraznější úpravě zvěřiny.

Člověk – rád se k němu navrátím, ale pozdě si vzpomenu, proč jsem posledně odešel.

Odrůdy vín

Ryzlink vlašský - Riesling Italico, Laski Rizlink, Graševina, Olasz Rizlink

Podle ampelografa R. Goetha pochází zřejmě z Francie, z oblasti Champagne u Remeše, odtud byl přenesen do Rakouska. Pravdou je, že dnes směrem na sever a na západ od Alp se nedochoval jediný keř této odrůdy. Je to réva středního vzrůstu a dostatečně mrazuvzdorná. Zrání hroznů je velmi pozdní a cukernatost stoupne dramaticky koncem října či začátkem listopadu. V teplém mikroklimatu je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět pozdní sběry a výběry. V Rakouské oblasti Burgenland u Neziderského jezera provádějí botrytický sběr, vína jsou velmi podobná vínům z oblasti Sauternes v Bordeaux. Tato odrůda je velmi vhodná pro výrobu šumivých vín. Buket rozkvetlá louka a tropická kyselka. Lehké předkrmy a lehká úprava ryb.

Veltlínské zelené - Gruner Veltliner, Grunmuskateller, Weissgipfler, Zleni Veltinač, Veltini

Hlavní rakouská odrůda. Je středního vzrůstu a její velké hrozny s menšími zelenými až zelenožlutými bobulemi dozrávají relativně pozdě. Víno je poměrně neutrální, je dobré, ale nikdy ne „veliké“. Má vyšší obsah kyselin a střední tělnatost. Na prvohorních půdách Znojemska má kořenitou mandlovou chuť, na spraších má jemnou vůni po lipovině a medu. Běžně barva zelenkavá, vůně ovocitá po zeleném jablku. Studená masa, hovězí, neutrální omáčky.

Müller-Thurgau - Riesling-Sylvaner, Rivaner, Rizlink- szilvani.

Nejznámější kříženec na světě, který se rychle šířil pro ranější zrání, pravidelné a bohaté úrody, nízký obsah kyselin a jemné aroma s tónem muškátu a tónem broskve. Ryby a bílé sýry.

Ryzlink rýnský - Riesling, Rhine Rieslink, Weisser Riesling, Johannisberger, Hochheimer, Rheingauer.

Nejušlechtilejší odrůda produkující bílá vína. Má německý původ, odborníci se shodují v tom, že je přímým potomkem divoké lesní révy (Vitis vinifera silvestris) pocházející z Porýní. Ryzlink je charakteristický svým tmavým dřevem, které dobře vyzrává, typické jsou rýhy v kůře, odrůda je náchylná na „sprchávání“. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu. Víno vyniká jemností a komplexní vůní citrusového ovoce, kvetoucí lípy s příchutí medu a výparem nafty, na patře pak nevtíravým, avšak dlouhotrvajícím dozníváním. Predikátní (přívlastková) vína se těší vysokému potenciálu, dlouholeté životnosti, která trvá až několik desítek let, nejstarší ryzlink pochází z r. 1540 a dodnes jsou uschovány dvě lahve, jedna v německém muzeu, druhou vlastní sklepmistr královny Alžběty II. Předkrmy, lehké úpravy ryb, drůbeže a telecí.

Chardonnay - Pinot Chardonnay, Chardennet, Chardenai, Chaudenai, Beaunois, Maconnais, Epinette, Melon d´Arbois.

Tato odrůda má snad nejlepší kombinace. Vinohradník ji rád pěstuje, vinař z ní rád vyrábí víno, které my rádi pijeme. 60 % produkce bílého vína ve světě je Chardonnay. Přední světoví vinaři jsou názoru, že v nejhorším případě se z ní vyrobí vína pitelná, v nejlepším vína vynikající. Buket nazrálých jablk a lístkových ořechů. Masitá jídla s výraznější úpravou.

Rulandské bílé - Pinot Blanc, Weissburgunder, Clevner, Pinot Bianco, Pineau Blanc, Chasselas Dorato, Feherburgundi, Roučí bílé

U nás se pěstuje od nepaměti, byla zřejmě dovezena z Burgundska cisterciáky. Ampelograficky se od Chardonnay rozeznává hlavně tvarem listů, ačkoli mají identický tvar, list Chardonnay je lysý, bez listové čepele, zatímco list Rulandského lysý není. Vína z něj vyrobená dosahují výjimečné lahvové zralosti, která se těší velké oblibě, zvláště pak vyniká typ „sur lie“. Medová vůně do chleboviny s tónem jabloňového květu. Jemná jídla z ryb a světlá masa.

Rulandské šedé - Pinot Gris, Pinot Beurot, Tokay d´Alsace, Malvoisie, Grauer Burgunder, Rulander, Grauklevner, Pinot Grigio, Szurkebárát, Roučí šedé

Tato burgundská odrůda vznikla pupencovou mutací z Pinot Noir (Rulandské modré). Má menší hrozny s šedomodrou slupkou, které se musejí rychle zpracovávat, aby nemělo víno narůžovělou barvu. Nejlépe se mu daří v Alsasku (Francie) a v oblasti Burgenland (Rakousko), kde bývá často napadeno Botrytis cinerea. Pomerančově medová vůně. Hutnější úprava drůbeže a hutnější polévky.

Tramín - Gewurztraminer, Rotclevner, Rousselet, Edeltraube, Traminer Musqué, Savagnin Rosé, Roter Traminer, Tramini

Jedna z nestarších kulturních odrůd pěstována už ve starém Římě pod názvem Vitis aminea. Po Evropě se rozšířil z obce Termeno (Tramin). Tělnaté plné víno, výrazně kořeněná vůně s tónem růže a zázvoru. Aperitiv k předkrmům, husí játra a sýry s modrou plísní, moučníky. Na závěr hostiny k meditaci.

Sauvignon - Sauvignon blanc, Fumé Blanc, Gentin a Romorantin, Surin, Savagnin Musqué, Muskat-Silvaner

Pochází z oblasti Bordeaux, odrůda bujného vzrůstu, s nízkou mrazuodolností. Víno vysoce aromatické, které mění během vývoje buket od výrazného kopřivového s tónem listu černého rybízu, přes angrešt či angreštový kompot (tón sladkosti) až po zrající či přezrálé broskve. Jako aperitiv ke kořeněným jídlům, těstoviny s rybí omáčkou.

Sylvánské zelené - Sylvaner, Silvaner, Frankenriesling, Gentil Vert, Picardon Blanc, Gamay Blanc, Gros Rhin, Zoldsilváni, Sonoma Riesling, Monterey Riesling

Tato odrůda je pomalu vytlačována Müller-Thurgau (Německo) a Neuburské (Morava). Na území Franků poblíž Würzburgu produkuje velmi žádaná vína s minerálním charakterem typickým pro tuto oblast. V Česku je jen 0,2 % plochy vinic s touto odrůdou (Valtice a Roudnice).

Neuburské - Neuburger, Najburk

Pochází z dolních Rakous a vzniklo křížením Rulandské bílé a Sylvánské zelené. Dává hojnou sklizeň. Buket rozkvetlého sadu s tónem medu. Bílé sýry, zeleninové polévky, vařené maso.

Veltlínské červené rané - Večerka, Fruhroter Veltliner, Malvoisie Rosé, Malvoisie Rouge d´Italie, Roter Malvasier.

Raná odrůda původem z Rakouska s přezdívkou Babovina. Víno je pitelné, nemá dlouhou životnost a brzy oxiduje. Lipová vůně se sladkým tónem zralých jablek.

Pálava - česká odrůda

Vznikla křížením Tramínu a Müller-Thurgau. Po aromatické stránce se velmi podobá Tramínu, ale má vyšší kyselinu. Tato odrůda se těší mimořádné pozornosti jak u nás, tak v zahraničí.

Muškát moravský - česká odrůda

Vznikl křížením Muškát Ottonel s rakouskou odrůdou Prachtraube, odtud název MOPR. Velmi rychle se rozšířil po všech našich vinicích. Buket výrazně muškátový. Vhodný k dezertům a jemným paštikám.

Muškát Ottonel - Muskat Ottonel, Muskotáty, Muscadel Ottonel

Původ Francie, údolí řeky Loiry, pravděpodobně kříženec Chrupky (Chasselas) a Muscat de Saumur. Dnes bohužel ustupuje MOPRu, který je pěstitelsky méně náročný. Velmi aromatické víno.

Irsay Oliver - maďarská odrůda

Brzy uzrává a hrozny jsou vhodné i jako stolní. Vysoce aromatické víno se zpožděnou kyselkou, bývá zneužíván do známkových vín.

úterý, 29. září 2009

Advokáti a stará paní


Právníci soudce a stará paní

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: "Paní Čermáková, znáte mne?" "Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník." Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: "Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?" "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. I v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal." V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: "Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"

pátek, 4. září 2009

Beethoven Symphony No.9


Ilustrační foto prohlížejte ve zvětšení

Překrásná hudba

úterý, 18. srpna 2009

Vložení nového vimeo videa La Roux - In For The Kill


La Roux - In For The Kill Novinky v hudbě Velká Britanie zpěváci a kapely

Vimeo v novém kabátě a nové formě zkuste jak hraje a jak zpívá La Roux na formátu vimeo, zajímavá foto zpěvačky se studeným úsměvem. Nebo vypadá trochu ...dosaďte si sami...to je tedy facies!

La Roux - In For The Kill from Ekim on Vimeo.

čtvrtek, 6. srpna 2009

Mireille Mathieu a šansony - La paloma


Mireille Mathieu (* 22. července 1946) je francouzská zpěvačka známá především svými šansony. Narodila se v Avignonu ve Francii jako nejstarší ze čtrnácti dětí v chudé rodině kameníka. Poprvé zpívala již ve čtyřech letech v kostele. Prvního hudebního vzdělání se jí dostalo v 15 letech u profesorky zpěvu Laury Collierové.

Překvapilo mne, jaká je to síla, hlasový projev Mireille, tedy dává na frak těm novým rychle objeveným a po lehké slávě toužícím některým zpěvačkám i zpěvákům, ale ve srovnání s touto šansonierkou je to obrovská bída a to břinkání do kytar a skřeky. Tedy Mireille to je klasika.

Její písně Acropolis adieu či Santa Maria de la Mér se stala klasikou. Jí zpívaná francouzská verze balady Roye Orbisona Blue Bayou je pokládána za jednu z nejlepších. Myslím, že nazrál čas se podívat také na Nana Mouskouri (můžete sami vyhledat zde i jinde ve vlastním hledání....už víte jak na to?)

Mireille Mathieu - La paloma

video

středa, 29. července 2009

Pro fanoušky Mireille Mathieu jejího hlasu i krásy

Nahrané video Mireille Mathieu pro obdivovatele této zpěvačky.

Na YouTube si někdo opět Mireille nárokuje, tak aby vám to nebylo líto, že kdosi s Mireille kupčí (máte rádi internet svobodný) umění se prodává samo (dobré)

To špatné hamižníci a neschopníci prodat chtějí za každou (a vysokou) cenu.

video

Mám zato, že Mireille zpívá krásně (jako Edith Piaf) i je to taková hezká drobná Francouzka se zajímavým projevem.

video


Zdroj: AshampooClipFinder ClipFish.de Mozilla Firefox Downnloader Help.

středa, 15. července 2009

Umění Vanessy Mae a krásný letní den Beatiful amazing


Krásný letní den a umění Vanessy Mae vezme za srdce, ten violy tklivý tón...zaposlouchejte se také, bude svět hned krásnější, přijatelnější. Chvála umění živí. Beautiful, překrásné tóny, amazing...

Naše moudro:

Žij tak, aby ses mohl podívat každé ráno do zrcadla a říct všem: “Žijte jako já!”

středa, 24. června 2009

I Never Loved a Man (The Way I Love You) - Allison Crowe


Allison Crowe

I Never Loved a Man (The Way I Love You) - Allison Crowe

This funkily lo-fi recording is from a concert just before Christmas 2006 (more hometown glory - Winter). Allison Crowe performs "I Never Loved a Man (The Way I Love You)" - a song written in the '60s by Ronnie Shannon, and which was a break-through hit for Aretha Franklin.

Bob Muller, curator of cover songs at JoniMitchell.com says: "it takes a lot of self-confidence to tackle Aretha's version of "I Never Loved a Man..." but Allison does and nails it just as good as the Queen of Soul herself. Her piano playing is equally exquisite. Treat yourself to one of the mightiest talents on the singer-songwriter scene today."

Cheers to Del and Scott for capturing this happening. Warmest thanks to web creator extraordinaire Cylune for enabling this video to be enjoyed as it is.



neděle, 14. června 2009

Lidský mozek Deprivace a skupinová hloupost


Foto Vulkano Sicilie
Podle teorie memu lze svět rozdělit na tři části:
Svět 1 - je světem atomů, molekul, buněk, tkání, orgánů
Svět 2 - je světem psychického bytí
Svět 3 - je světem objektivní informace - jsou to všechny zaznamenané informace, obsahy knihoven, archívů, internetu a databází bez ohledu na jejich pravdivost či nepravdivost

Ze světa č. 1 vyrostl svět č.2 a z něj v průběhu vývoje vyrostl svět č.3, který zpětně ovlivňuje svět č.2 a ten následně svět č.1.  
Součástí světa č.3. jsou tzv. memy, což je pojem, který vymyslel anglický biolog Dawkins - tvůrce proslulé teorie o sobeckém genu.
Úplně jednoduše: memy jsou informace, které se v sociálním prostředí chovají podobně jako geny v prostředí biologickém.

Příklady memů jsou pojmy jako bůh, příroda, spravedlnost, dobro, zlo, nenávist, láska, vlastenectví, povinnost, národ...ale také způsob výroby zbraní, vztah k přírodě, k rodině,k využívání sdělovacích prostředků. 
A teď podstata:
Memy a jejich použití v reálném životě vypovídají o tendenci skupiny k lidství či deprivantství, stejně jako je to u genů a směrování ke zdravému či nemocnému organismu.
Mechanismus je relativně jednoduchý - deprivanti stvoří memy, které tvoří další deprivanty ale mechanismus platí i opačně pro užití memů ve jménu lidskosti. Oba druhy memů a jejich využívání se v čase a prostoru vyvíjejí a „soutěží“ spolu stejně jako geny parazitního a neparazitního života.
A teď poměrně těžká věc. Při této „soutěži“ neplatí, že nejvyšší forma lidství (projevující se tvořivostí v oblasti morálního a citového života a v oblasti poznání, schopností rozeznat dobro a zlo, schopností být sám sebou) nutně musí poskytovat selektivní výhody vůči jiným „nižším“ skupinám.  ***
To, co poskytuje selektivní výhodu je nejvyšší úroveň vědy a poznání a její technické využití. 

 Z toho neplyne, že by věda a technický pokrok přímo ohrožovaly lidský druh. To, co lidský druh přímo ohrožuje je jejich deprivantské užití.  

Jde o 2 základní způsoby, jak se dají memy deprivantsky využívat a plodit tak další deprivanty:  
1. úzkost a pocit viny 
2. skupinová hloupost  

1. Úzkost a pocit viny
- ty fungují na principu docility a omezené racionality. Docilita je míra, do jaké podléháme vlivu druhých lidí. Omezená racionalita znamená fakt, že žijeme ve světě, kdy si ani při nejlepší vůli jedinec není schopen ověřit všechny informace, se kterými se setkává. V určitém stupni nebo momentě se pak musíme začít spoléhat na informace, které jsme získali od jiných lidí aniž si je můžeme sami ověřit.

Jasným důkazem, že se necháváme ovládat parazitním deprivantským užitím memů jsou války. Jak je možné, že se milióny lidí nechají vtáhnout do válek, kde je vysoká pravděpodobnost, že mohou ztratit to nejcennější, co mají? Jak je možné, že se to děje opakovaně? Jak to, že Evropané zapomněli na průběh první světové války? Je to směšné nebo smutné, že na obou nepřátelských frontách můžeme číst téměř stejná vlastenecká prohlášení na náhrobcích mrtvých vojáků ? 
 
H.A. Simon uveřejnil v roce 1990 teorii, jejímž principem je ve stručnosti toto: značný počet lidí s radostí a pocitem dobrého díla odevzdává velkou část své práce lidem, jež vůbec nezná. Například ve jménu „dobra“, „změn k lepšímu“, „lidskému pokroku“, „posmrtného života“ atp. Zpravidla je označujeme za altruisty. Přitom je zajímavé, že altruismus snižuje altruistovu „genetickou zdatnost“. Tou se rozumí počet potomků, jejich přežití a množení - nikoli bohatství a moc. Pakliže by geny byly skutečně sobecké, pak by se altruisté neměli vůbec vyskytovat. Oni ale jsou. 
Simon tvrdí, že altruismus je nejsnáze zneužitelný mem - a je právě udržován docilitou a omezenou racionalitou. 
Altruismus pak posiluje zdatnost skupiny za cenu, kterou mocenská špička vybírá od svých altruistů. K tomu se ale výborně hodí sdělovací prostředky - ideální nástroj omezené racionality. 
Úplně jednoduše - altruismus zvyšuje genetickou zdatnost skupiny, ale mocenská špička ji využívá, nepodílí se na ni - jinými slovy na ni parazituje. Dělá se to následujícím způsobem:
V průběhu dětství se mláďata učí - jednak se učí, řekněme „správné“ informace, postupy a návyky a jednak se učí to, o čem společnost rozhodla, že bude považováno za správné. Přitom je evidentní, že rozeznat jedno od druhého bude poměrně složité a dokáží to jen výjimeční jedinci. 
Docilní jedinci - většina - se naučí dělat to, co od nich společnost žádá i věřit tomu, čemu podle přání společnosti věřit mají. Mnoho jiného je - až na výjimky- ani nenapadne. Co společnost = její mocenská špička a opinion makers chce, to prostě označí za normu. K tomu všemu je nutné počítat, že svět je velmi složitý. A i ti nejvzdělanější a nejschopnější prostě a jasně jsou omezeni omezenou racionalitou a nejsou schopni si velkou většinu informací vůbec ověřit.
To, co extrémně silně posiluje účinky komformity se skupinovým schématem je niterný pocit viny. Po vštípení pracuje automaticky. Jestliže proces vštěpování byl dostatečný, pak svému nositeli zabrání, aby jej nekomformní myšlenky vůbec napadly byť v nejhlubším soukromí. Nepovolené myšlenky jsou považovány za absurdní nebo nenormální. Koho my smělo napadnout, že prezident státu,který vyhlásil válku je obyčejný masový vrah a šílenec? Moc se mi líbí formulace „koho by smělo napadnout“ - myslím, že přesně vystihuje podstatu věci. 
Tento mechanismus ve spojeni s omezenou racionalitou může fungovat i následujícím způsobem: pokud by altruistu napadlo zvažovat, jakou výhodu má z jeho chování např. „strana“ nebo „vláda, případně jejich rodiny a porovnávat to s výhodami pro svou rodinu - dostaví se pocit viny a zahanbení.
A poměrně logický závěr: společnost s vyšším počtem docilních jedinců je zdatnější než společnost, jejichž počet je menší. Docilní jedinci totiž odevzdávají společnosti část energie, kterou by mohli spotřebovat sami. 
Docilita má „hranici míry“ za kterou už nefunguje. Pravděpodobně je to okamžik, kdy altruistovi po odevzdání zbývá alespoň sebemenší nenulový zisk. Pokud je to nula, s docilitou bývá konec. 
To ovšem neplatí pro omezenou racionalitu. Ta přežívá všechno - jakoukoli zkušenost. Jinak by například nebylo nikdy možné - jak jsme o tom už mluvili opakování válek. 

2. Skupinová hloupost  
Je jedním ze základních sociálně - psychologických jevů, je spolutvůrcem lidských dějin. A je také klíčovým pro účinnost deprivantského užití memu. Ve své ryzí a nejúčinnější podobě bývá velmi upřímná, necynická a idealistická.
Hloupost je potřeba odlišit od nevědomosti a omylu. 
Nevědomost je stav, při němž relevantní informace v prostředí buď vůbec nejsou anebo je systém neumí rozlišit. Omyl je stav, kdy informace v prostředí jsou, jsou i rozlišeny, ale mylně zpracovány.
A teď hloupost: 
v prostředí jsou jasné, dostupné a rozlišitelné informace. Jedinec nebo skupina, které se hlouposti dopouštějí tyto informace znají a jsou schopni je zpracovávat.
Důsledky hloupého činu neřeší řešený problém. 
Jedinec nebo skupina měli možnost jednat odlišně - neboli měli možnost volby.

Jazyk - nástroj podporující hloupost 
Jazyk, jehož účelem je podpora jednak spolupráce a jednak výměny informací je ze své podstaty jedním z nástrojů skupinové hlouposti. Dá se například tvrdit, že stupeň zkreslení při používání jazyka závisí na emočních souvislostech, které informace nesou.

Co byste řekli dokonce tomuto tvrzení: všechny informace, které skupina má a získává totiž slouží zejména a v prvé řadě k udržování „skupinového schématu“, k udržování stávajícího stavu ve skupině a TEPRVE AŽ POTOM k řešení dalších problémů.
Velmi zjednodušeně řečeno : ať se děje, co se děje, nejdůležitější je, aby všechno zůstalo tak, jak je - bez ohledu na to, co je výhodné, nevýhodné, pravda nebo lež.

A co víc: je běžné, že informace, které by měly narušit skupinové schéma jsou zkresleny, zamlčeny, zrušeny. Pokud ani to nepomůže, pak jsou za hloupé, neschopné, divné - označeni nositelé těchto nevhodných informací.  

Tzv. „schéma“ skupiny lze definovat jako nejzákladnější soubor představ o sobě a o světě. Je to poznávací program a jeho hlavním úkolem je udržování citové rovnováhy. Proto ovlivňuje poznání tak, že by se dokonce dalo říci, že lidské vědomí je v tomto směru spíše nástrojem víry než nástrojem objektivního poznání.
Jednoduše: potřeba citové rovnováhy je důležitější než potřeba objektivních informací.

Ale to ještě není všechno: 
Na základě vývoje našich předků respektujeme hierarchickou organizaci - je jedním z našich nejvýznamnějších schémat. Jestliže jsou nové informace s tímto schématem v rozporu (rozuměj se mocenskou špičkou a elitou) nastává opravdu divadlo. Rozlišené, dobře vnímané a rozlišitelné informace jsou zkreslovány a zamlžovány. Jiná, než schématem přijatá řešení nikomu nesmějí přijít na mysl. Varovné hlasy jsou umlčovány, případně se jich připustí takové množství nebo zajistí taková forma, že je nikdo nebere vážně. Každý úspěch je úspěchem schématu. Každý neúspěch je neúspěchem temných sil - odboje, partyzánů, čarodějnic, rozvědky, protistranických živlů atd.  
Zajímavé je, že rozhodnutí o tom, zda je něco hloupé nebo ne je často zcela libovolné. 

No a aby toho nebylo málo, přidejme si ještě fakt, že deprivanti snadněji vytvářejí aliance a organizace, jimž jde o moc než lidé, kteří deprivanty nejsou. Jediným cílem takovéto organizace je přežití a rozmnožení. Tyto organizace zpravidla poskytují svým členům náhradní programy, které vyplňují vnitřní prázdnotu po zničené možnosti být sám sebou.
----
Tyto mechanismy silně podporuje skutečnost, že lidský mozek při svém zkoumání a poznávání světa věci a jevy interpretuje. Interpretace může ale nemusí skutečnosti odpovídat.

To vše má za následek, na první pohled nenápadný, ale ve své podstatě klíčový jev, který může sehrát zásadní roli ve vývoji států, světa, lidstva. Máme na mysli skutečnost, že v rámci skupinové hlouposti naprosto nevhodně posuzujeme RIZIKA jevů a věcí - zpravidla je SNIŽUJEME, dezinterpretujeme nebo úplně zamlčíme. Jakýkoli jev - koncentrační tábory, vývoj jaderných zbraní, světový terorismus, psychické týrání dětí, šíření alkoholu a drog, lokální války, korupce vlád, evidentně nefungující vzdělávací systémy - cokoliv budeme interpretovat tak, že snížíme míru rizika, budeme to bagatelizovat - pak následně dojde k zásadně odlišnému vnímání nebezpečí. A pokud se podíváme kolem - tak přesně to se dnes děje v míře epidemiologické.  

Tabríz Írán

Tabríz Írán

Jste zvědavi? ... hledám dobře

Privatissime